Proč je červené červené aneb víno pro začátečníky
Víno je mnohdy první alkohol, který lidé ochutnají a nikdy to prvním douškem nekončí. Každý si najde, co mu vyhovuje, svojí standardní objednávku. Často se tak stává, že lidé projdou celým životem s tím, že si neustálé kupují své Chardonnay, Cabernet Sauvignon... A to je škoda. Pokud zrovna vy ale toužíte poodkrýt tajemství tohoto „nápoje bohů“, jak ho nazývali v antickém Řecku, čtěte dál.
Pohodlnost ale i odrazení určitým snobstvím brání lidem chtít se o vínu dozvědět víc. Není divu. Na školách se o nich neučí a velké množství pojmů může být matoucí. Přesto stojí za to nahlédnout blíže.
První dobrou zprávou je, že stejně jako se při studiu jazyka, bez reálné praxe se moc daleko nedostanete, a tak při učení se vínu je nutné smočit rty. Nebojte se tedy zajít do obchodu nebo na ochutnávku, abyste si vše ozkoušeli.
Ale nepředbíhejme. Protože množství informací, které za jeho 8000letou historii existují, je skoro nekonečno, je nejlepší začít od píky.
Jak to že je červené červené a bílé bílé?
Vinná réva roste nejčastěji ve dvou barvách — modré a bílé. Z modrých hroznů se vyrábí červená vína a z bílých se vyrábí bílá. Ale ne vždy.
Největší vliv na barvu vína mají látky ve slupkách, kterým se říká taniny nebo také třísloviny. Pokud by všechna vína byla vyrobena pouze z vnitřku hroznu, byla by lehce zbarvená jako bílé víno. Velký vliv má také množství času, který šťáva z hroznů stráví se slupkami.
Většina bílých vín se vyrábí z bílých hroznů. V době sklizně se hrozny rozdrtí a šťáva steče do tanků nebo sudů. Barvy bílého vína se pohybují od téměř čiré až po citronově zelenou, a pokud šťáva stráví dostatek času se slupkami nebo v sudu, na slámovou až jantarovou.
Růžová vína existují v mnoha odstínech a mohou mít i oranžové tóny. Jsou vyráběna mnoha způsoby. Buďto z oloupaných modrých hroznů, které se při rozdrcení částečně zabarví slupkami nebo kratší dobou macerování slupek ve šťávě.
Mnoho lidí by si mohlo myslet, že růžové víno vzniká mícháním červeného a bílého, tato praktika je ale například českým a evropským vinařským zákonem zcela zakázána. V Severní Americe se ale jedná o užívanou, nicméně poměrně kontroverzní záležitost.
Červená vína se vyrábí tak, že se rozdrcené slupky nechají ve šťávě dny nebo týdny. Čím delší čas spolu stráví, tím více barvy šťáva absorbuje. Pak až jde „obarvená“ šťáva buď do tanků nebo sudů.
Poznejte třísloviny
Jak to, že ale tyto dva druhy vína chutnají tak odlišně? Můžou za to látky, které jsme zmiňovali výše — třísloviny. Nachází se ve slupkách hroznů a víno zabarvují. Zároveň ale také způsobují tu specifickou suchou drsnost, která je typická pro červené víno. Jak už víte, více taninů ze slupek má červené víno, a je tak zabarvenější i trpčí.
Taniny jsou také důvodem, proč je červené lepší servírovat při zhruba pokojové teplotě. V přílišném chladu totiž nepříjemně zhořknou. Naopak v bílých vínech je jich málo, takže nižší teplota nevadí. To však neznamená, že bílé musí být studené, aby vám chutnalo. Nejvíce chuti z něj dostanete při 9–11°C.