Jak 3 bratři vybudovali nejlepší restauraci na světě na dvorku svých rodičů — příběh El Celler de Can Roca

První z nich, El Bulli, je v současnosti už zavřená, ale svého času byla nejlepší na světě. Právě proto ji mnozí považují za předchůdce té druhé — El Celler de Can Roca, kam si můžete zajít i nyní, stále má dveře otevřené. Ale pozor, čekací doba je okolo devíti měsíců.

Nic jiného by se ani u nejlepší restaurace roku 2013 a 2015 čekat nedalo. I nadále se tento podnik, pojmenovaný v překladu „sklípek restaurace Can Roca“, což je jméno restaurace rodičů současných majitelů, udržuje v absolutním popředí světové gastronomie. Od roku 1986, kdy bratři Joan, Josep a Jordi Roca uvítali své první hosty, tehdy ještě opravdu v přídomku restaurace svých rodičů, uplynulo hodně času a přibylo hodně ocenění. Jako třeba první michelinská hvězdička v roce 1995, druhá ve 2002 a třetí v roce 2009. V době, kdy dostali tu třetí, tak už bratrské trio operovalo z nové lokace — avšak jen sto metrů od původního místa, kde vyrostli. Girona a její magie je prostě drží a nepouští.

Montserrat Roca a její manžel si otevřeli restauraci s typickou katalánskou kuchyní, místo, kde se pracující člověk dobře nají za poctivé peníze, už v šedesátých letech a tři chlapci byli zapřáhnutí do rodinného byznysu od malička. Každý z nich si ke gastronomii našel svou cestu, ale nejbližší vztah, a i vizi do budoucna měl vždy nejstarší z nich, Joan. Právě z jeho popudu tak vznikla El Celler de Can Roca, kde Joan vede kuchyni, prostřední Josep je je sommeliérem a má tak na starost víno a vinné párování a nejmladší Jordi má na starost dezerty. „Nabízíme kuchyni, která zahrnuje emoce a smyslnost, ale také hluboký smysl pro pohostinnost, který jsme zdědili po minulých generacích. Tradice v dokonalé rovnováze s kreativitou, inovací a technikou,“ popisují sami sebe bratři na jejich webových stránkách.

Duch čísla tři, reprezentující spojení a harmonii mezi třemi myslemi, je protkaný celou restaurací. Centrálním bodem restaurace je trojúhelníkový prosklený ambit přijímající přirozené světlo z vnitřního lesa, který strukturuje prostor a na každém stole najdete tři kameny.

Jídlo zde vychází z tradičních katalánských ingrediencí, které jsou však interpretované kreativním způsobem. Rozhodně můžete očekávat neobvyklé techniky a prezentaci — například malá kulička mraženého kořeněného rybího vývaru obalená kakaovým máslem představuje Thajsko a karamelizované olivy jsou podávány na bonsaji. Na jídelním lístku jsou však zahrnuty i typické haute cuisine ingredience, jako jsou humr a foie gras, a díky katalánskému vlivu se objevují ingredience jako holub nebo štikozubec. Rybí pokrmy zahrnují také třeba račí velouté doplněné jarní cibulkou s kakaem a mátou. Vše samozřejmě doplněno dokonalým vinným párováním, jednou ze 60 000 lahví, které se dají najít ve vinném sklepě.

Pokud nepijete, je stále dobrá šance, že vás místní jídla omámí, stejně jako na vás udělá dojem sofistikovaný parfém. Vůně je zde důležitou součástí skoro každého pokrmu. Cukrář Jordi má totiž k vůním vztah a hodně jeho inovací vychází z myšlenky, že člověk „jí“ i nosem. Kromě toho, že tedy dostanete jídlo, které vás překvapí i nadchne svou vůní, tak v restauraci i vytvořili některá jídla a dezerty inspirované přímo parfémy, jako je třeba Eternity od Calvin Klein.

Pokud tedy plánujete výlet do Španělska a toužíte po exkluzivním zážitku pro všechny smysly, nemůžete tento gironský skvost vynechat. Více článků o španělské gastronomii najdete zde.