La Mexicana

Koncem 19. století se jedna mexičanka přestěhovala do Španělska, aby poznala zemi svých předků. Žena, jejíž jméno si nikdo nepamatoval, byla okouzlena Madridem, jeho ulicemi plnými života, neprchající energií a přívětivostí lidí. V Madridu se tedy rozhodla usadit.

Měla v kapse pouze pár drobných, ale taky ambice, že toto je to místo, kde chce začít nový život. Díky její cílevědomosti se pustila do podnikání. Začínala s malým obchůdkem, kde prodávala kávu a místní ji nazývali La Mexicana. Kávu nakupovala od muže jménem José Rodríguez, dědečka současného ředitele La Mexicana - Iria Rodríguéze.

José byl sirotkem a tak pracoval jak jen se dalo, aby si vydělal na nocleh a jídlo. Koupil fazole v El Barco de Avila a prodával je v Madridu, přinesl také víno, které prodal kněžímu za velký obnos peněz. Jednou však kupec neměl peníze, tak Josému nabídl výměnou pytel kávy. 

V kávě nakonec José našel svou zálibu. Začal ji pěstovat na terase svého domu. Vůně kávy se rozléhala po celé ulici a sousedé, které tato vůně okouzlila, přicházeli ke Josému si jeho kávu koupit. Josého úmění pěstování kávy mu zajistilo slávu v celé čtvrti.

Mexikanka s Josém spolupracovali řadu let a jejich vztah byl o velkém vzájemném uznání a respektu, to až natolik, že ho žena poprosila aby po ní obchod převzal. 

V třicátých letech se tímto La Mexicana dostala do rukou Rodríguezovy rodiny.